3.4 CTENI PARAMETRU

 3.4. ČTENÍ PARAMETRŮ

Tato funkce nám umožňuje určit, jaké informace dostává řídicí jednotka od snímačů na jednotlivých částech systému, případně jakým způsobem získané informace interpretuje, v jakém stavu se nachází či jaké pokyny dává akčním členům (tj. výkonným prvkům). Množství a druh dostupných parametrů je samozřejmě závislý na konkrétním vozidle (motoru, provedení, výbavě, atd.).

Zobrazován je vždy název parametru a dále hodnota předaná řídicí jednotkou. Veličiny přímo měřitelné jsou uváděny ve svých fyzikálních jednotkách, tj. například napětí akumulátoru je uváděno ve voltech, doba vstřiku (čas otevření vstřikovacího ventilu) v milisekundách apod. Pokud jsme schopni naměřit uvedenou hodnotu nezávisle (napětí akumulátoru voltmetrem, čas otevření vstřikovacího ventilu pomocí osciloskopu apod.), můžeme porovnáním zjistit správnou funkci členu a přenos hodnoty do řídicí jednotky. Jiné veličiny se měří nepřímo pomocí převodu na elektrické veličiny. Zobrazována je pak hodnota této elektrické veličiny (např. poloha škrticí klapky jako napětí na potenciometru), někdy zároveň s přepočtem na měřenou veličinu (např. teplota chladicí kapaliny je uvedena přímo v °C i jako měřené napětí na teplotním čidle). Jiné hodnoty jsou uváděny v relativních jednotkách (např. v krocích – rozsah 0 až 255). V těchto případech nemusí být vztah veličin zřejmý a při interpretaci výsledku je třeba brát v úvahu informace výrobce. Další skupinou parametrů jsou ty, které nabývají pouze dvou možných hodnot (např. relé palivového čerpadla je sepnuto nebo rozepnuto apod.).

Obecně při měření parametrů je třeba upozornit na skutečnost, že doporučení daná výrobcem se vždy vztahují na určité vztažné podmínky, např. jsou předepsané otáčky motoru, teplota chladicí kapaliny apod. Mimo tyto vztažné podmínky mohou být naměřené hodnoty mimo předepsané tolerance.