3.5. TESTY AKCNICH CLENU

 3.5. TESTY AKČNÍCH ČLENŮ

Řídicí jednotka pomocí akčních členů řídí a ovlivňuje chod motoru i dalších souvisejících komponent. Kontrolu některých prvků je možné provádět za pomoci řídicí jednotky bez demontáže. Výhodou je i skutečnost, že zkoušíme prvek včetně kabeláže a konektorových spojů na vozidle. Rozsah prvků, které lze takto zkoušet, je určen schopnostmi řídicí jednotky použitého systému a samo-zřejmě také výbavou vozidla.

Vlastní test probíhá v principu tak, že řídicí jednotka dává testovanému akčnímu členu pokyny k činnosti a zároveň je sledována aktivita prvku. Výsledek pak může přímo řídicí jednotka zpětně měřit a zobrazovat nebo je nutná součinnost mechanika, který buď svými smysly (slyšitelný klapot při otevírání ventilů či spínání relé, tryskající palivo při spínání vstřikovacího ventilu apod.) nebo pomocí měřicích přístrojů zjišťuje skutečnou aktivitu prvku. V případě správné funkce členu máme jistotu, že prvek i kabeláž jsou v pořádku, v opačném případě je dále třeba hledat příčinu závady.

Většinu testů je třeba provádět při stojícím motoru, některé při stojícím i při běžícím motoru a pro některé je běh motoru podmínkou. Vozidlo by mělo být v klidu a mělo by být zajištěno proti samovolnému rozjetí. Přístroj reaguje na odpovědi z řídicí jednotky a případě potřeby upozorní obsluhu na nutnost příslušného zásahu. Obecně lze říci, že trvání testu je časově omezeno – v některých případech je konec testu reakcí na odpověď řídicí jednotky, jindy jej lze buď přerušit stiskem klávesy pro návrat nebo jej přístroj ukončí automaticky po jisté době (přibližně do 30 s – záleží na konkrétním testu a systému).